Díky současnému vývoji světové ekonomiky se po celém světě zvyšuje počet fúzí, přeměn a akvizic. Fúze a přeměny společností jsou dnes běžnou praxí. Horizontální fúze je fúze společností, které sdílejí na stejné úrovni stejnou oblast praxe. Na druhé straně při vertikální fúzi fúzující společnost fúzuje buď se svým dodavatelem nebo spotřebitelem.
České právo poskytuje širokou škálu možností pro transformace společností, mezi nimiž rozlišujeme následující základní typy korporátních změn:
Při fúzí akvizicí zaniká jedna ze zúčastněných společností bez procesu likvidace a stává se součástí vybrané společnosti. Aktiva a závazky zaniklé společnosti přecházejí na svého nástupce.
(Příklad: Společnost A se sloučí se společností B. Společnost A zanikne a veškerá její aktiva a závazky jsou převedeny na společnost B.)
Hlavním rozdílem mezi předchozím typem fúze a přeměnou založením nové společnosti je ten, že alespoň dvě ze zúčastněných společností přestanou existovat bez likvidace a sloučí se do nově vznikajícího subjektu, na který se aktiva a pasiva obou zaniklých společnosti převedou.
(Příklad: Sloučení společnosti A se společností B. Obě společnosti zanikají a jejich aktiva a pasiva jsou převedena na nově vytvořenou společnost C.)
V důsledku procesu rozdělení zanikne bývalá společnost a její aktiva a pasiva jsou převedena na dva nebo více nástupců.
(Příklad: Společnost A se rozhodne rozdělit na dvě společnosti. Společnost A zanikne a její aktiva a pasiva jsou převedena na společnost B a společnost C.)
Odštěpení je alternativou k rozdělení. Oddělená část společnosti je převedena na stávající nebo nově založenou společnost, zatímco původní společnost nepřestává existovat. Odštěpení se často používá pro daňové účely v případě převodu nemovitého majetku z původní společnosti.
(Příklad: Část společnosti A se odštěpí, čímž vznikne nově vytvořená společnost B nebo se sloučí s již existující společností C.)
I po zapsání společnosti do obchodního rejstříku existuje vždy možnost změny právní formy z jedné na druhou. Jedním z možných důvodů je například obchodní růst.
(Příklad: Společnost A je společnost s ručením omezeným. Vzhledem k úspěšnému finančnímu roku a potřebě dalšího rozvoje se společnost A rozhodne změnit svou právní formu na akciovou společnost, aby se umožnil snadnější příliv soukromého kapitálu.)
V rámci Evropské unie je možné převést sídlo společnosti do a z České republiky bez nutnosti likvidace stávající společnosti a založení nové v zahraničí.
(Příklad: Společnost A je registrována ve Spojeném království a řídí se právem Spojeného království. Společnost A dochází k závěru, že český trh nabízí lepší obchodní příležitosti a výhodnější zdanění, a proto se rozhodne přemístit své sídlo do České republiky, k tomu není nutná likvidace společnosti A ve Velké Británii a založení nového subjektu v České republice. Společnost A může po přeshraničním přemístění sídla fungovat dál, nyní ale již podle českého práva.)
V důsledku převodu majetku ze společnosti na společníka, se společnost bez likvidace ruší a její aktiva i pasiva přecházejí na tohoto společníka. Tento postup může být zahájen buď rozhodnutím společníků, nebo rozhodnutím statutárního orgánu.
(Příklad: Společnost A je vlastněna dvěma společníky, společností B a společností C. Společnost B se rozhodne opustit společnost A a společnost C se rozhodne převést aktiva a závazky společnosti A na sebe a zrušit společnost A, protože ji již nepotřebuje.)
